Když jsem pracoval jako žurnalista, měl jsem možnost dělat interview s „hvězdami“ včetně velikánů z NFL, filmových herců, hudebníků, autorů bestsellerů, politiků a osobností z televize. Tito lidé dominují médiím. Pochlebujeme jim, pozorujeme všechny podrobnosti jejich života: oblečení, které nosí, jídlo, které jí, jak sportují, koho milují, jakou zubní pastu používají. Přesto vám musím na základě své zkušenosti říct, že se potvrdilo pravidlo Paula Johnsona: naše „hvězdy“ jsou tou nejnešťastnější skupinou, kterou jsem kdy potkal. Většinou mají problémy v manželství a rodinném životě. Téměř všichni jsou závislí na psychoterapiích. S velkou nadsázkou se dá říct, že tyto nadživotní hrdiny mučí pochybnosti o nich samotných.
Rovněž jsem strávil čas s lidmi, kterým říkám „služebníci.“ Lékaři a sestry, kteří pracují mezi naprostými vyvrženci společnosti, pacienty nakaženými leprou na venkově v Indii. Absolvent Princetonu, který řídí hotel pro bezdomovce v Chicagu. Zdravotníci, kteří opustili dobře placená místa, aby pomáhali při zátopách v Mississippi. Pracovníci charitativních organizací v Somálsku, Súdánu, Etiopii, Bangladéši a dalších místech lidského utrpení. V Arizoně jsem potkal absolventy s titulem PhD, kteří jsou nyní roztroušeni v džunglích Jižní Ameriky a překládají Bibli do nejpodivnějších jazyků. Byl jsem při praven vyjádřit těmto služebníkům svůj obdiv a úctu a vyzvednout je jako inspirující příklady. Nebyl jsem připraven na to, že jim budu závidět.
Když se nyní ohlížím zpět na obě tyto skupiny bok po boku, na hvězdy a služebníky, služebníci se zcela zřetelně jeví jako ti privilegovaní, ti důstojní. Bez pochyb bych raději trávil čas mezi služebníky než hvězdami: vidím u nich hloubku, vnitřní bohatsví a i radost, které jsem nenalezl nikde jinde. Služebníci pracují za malé mzdy, spoustu hodin a bez potlesku, „plýtvají“ svými talenty a dovednostmi pro chudé a nevzdělané. Přesto však tou jakousi ztrátou svého života jej právě nacházejí. Chudí v duchu a pokorní jsou skutečně požehnaní, nyní tomu věřím. Jim patří království nebeské a to oni zdědí zemi. — Philip Yancey