25únor2024

about-us-Header
 
Andrej Berg

Andrej Berg

středa, 11 květen 2016 16:05

imgrandom_cz01

V naší fotogalerii najdete spoustu dokumentace.

Tou nejkrásnější chvílí při mé poslední návštěvě Mushapa bylo, když jsem jednou ráno stál před školou a všechny děti nám z celého srdce zpívaly krásné písničky, na znamení své vděčnosti. Ta chvíle stála za všechny problémy, se kterými jsme se poslední dva roky během tohoto projektu potýkali. A podívejte se na rodiče (foto vpravo), jak hrdě stojí za svými dětmi, které se chlubí svým vysvědčením!

Poté co jsme dokončili první školní budovu z cihel, vyrábíme další cihly na druhou budovu. Mimo stavebních prací je naším dalším důležitým cílem zajistit, aby škola byla eventuálně soběstaná. Spolu s Josem jsem měli několik jednání s Jeanem (naším manažerem) a s učiteli, kde jsme projednávali, jak toho nejlépe dosáhnout. Momentálně vyplácíme mzdu učitelm my, takže prvním krokem k nezávislosti na nás je zaregistrovat školu na ministerstvu tak, aby učitelé dostávali malý státní plat, který by se navýšil o příjem ze zemědělského projektu. Další výhodou registrace je, že nás již nebude moci nikdo obtěžovat ohledně placení daní z mezd učitelů.

S registrací školy jsme začali v Tshikapu, kde jsme museli zjistit a získat potřebné formuláře a celý proces zahájit. Lidé na odboru školství byli velice vstřícní a cenili si naší aktivity. Poté musel úředník z Kamonie (většího města poblíž Mushapa) navštívit naší školu a potřebné formuláře s námi vyplnit. I on byl vděčný za naší novou školu. Později v Kinshase Gilbert předložil dokumentaci na Ministerstvu školství.

Dalším krokem k samostatnosti školy je náš zemědělský projekt. Když jsme vzali do úvahy všechny problémy, které měla farma SADR s provozem, rozvozem atd., došli jsme k závěru, že se vyplatí prodávat produkty jen přímo na místě. Např. SADR zasadil 3000 ananasovníků, ale kvůli neudržovaným cestám je velmi obtížné je prodat. Pokusili jsme se dopravit tyto ananasy do okolních vesnic pomocí dopravy běžné zde v buši, což znamená naložené na kole (viz foto níže). I když se je nám tam přes všechny překážky podařilo dovézt, utržili jsme za ně tak málo, že se to prostě nevyplatí. Soustředíme se nyní tedy na pěstování toho, co jí místní lidé, což je především maniok (něco jako africké brambory).

Snažíme se také najít nejlepší způsob, jak se postarat o náš tým na farmě. Dovezli jsme z Čech semena na pěstování čerstvé zeleniny - cibuli, rajčata, mrkev, lilek, saláty atd. Zkoušeli jsme už zasadit fazole, ale musíme pro ně najít lepší půdu. SADR nám zde nechal 3 ovce a jedna z nich je březí, což je pro nás povzbuzením. Začali jsme chovat první slepice, abychom občas měli vejce a maso.

Téměř dva měsíce jsme byli s Josem na farmě bez internetového a momentálně i bez telefonního spojení. Kromě toho bojujeme s nemocemi, obzvlášť proto, že v širokém dalekém okolí není žádné lékařské centrum. Blandine měla dvojnásobnou malárii a trojnásobný tyfus a musela do Tshikapy, kde strávila 7 dní v nemocnici. Jeanovi se vrátila malárie a Jos a další lidé měli žaludeční problémy. Zaměřili jsme se na naší pitnou vodu a dohlížíme na to, aby byla voda ze zdroje přenášena v čistých nádobách a řádně převařována. Děláme, co se dá, abychom měli co nejčistší pitnou vodu. Manuela školila tým v kuchyni, jak udržovat vše v čistotě zvlášt při vaření a mytí nádobí.

Pro Thomase, našeho mladého kamaráda z Německa, byla návštěva Konga velkou zkušeností, která změnila jeho život. Řekl o tom následující: „Kongo jako zem a stejně tak ta situace tam je pro nás Evropany nepředstavitelná. Kinshasa, Tshikapa a Mushapo jsou tři velice rozdílná místa, z nichž každé se mě dotklo jiným způsobem. ...Popsat všechno, co chybí v Mushapu, by pravdpodobně obsáhlo dost materiálu na sepsaní celého nového Zpravodaje. Wolfgang dělá svou práci tam, kde je v mých očích nejvíce naděje - s dětmi. Všechno, co Wolfgang pro tento projekt dělá, a oběti, které je ochotný pro něj a pro tyto děti ve vnitrozemí Konga přinést, se mě velice dotklo....“

Někoho možná napadne, proč je situace v těchto odlehlých částech tak zoufalá, proč zde nejsou školy nebo jen velice chudé školy a proč lidé nemají peníze, aby své děti posílali do školy. Proč vlastně musí rodiče vůbec platit, aby jejich děti mohly chodit do školy? Důvodů je mnoho a my nejsme schopni všechny spletitosti a komplikovanosti vyjmenovat jen v pár větách, ale jedním z hlavních důvodů je chudoba. Podle příjmu obyvatel na hlavu je Afrika a zvlášt Kongo na konci seznamu zemí světa. Chudoba zde má mnoho příčin: sobeckost, korupce, špatný způsob myšlení, nedostatek infrastruktury, vzdělání atd. Ale za toto všechno nemohou děti! Víme, že si zaslouží šanci na lepší život a naším snem je jim ho dát!

Všem Vám děkujeme, že nám pomáháte tento sen uskutečnit. Spolu měníme svět - jeden život, jedno dítě, jednu vesnici - krok za krokem. Každý z nás dělá, co je v našich silách, a tím tento lepší svět pomalu budujeme.

Fotogalerie
Děti drží svá vysvědčení - náčelník Mbumba Thumba a jeho rodinaDruhý náklad našich materiálů z Kinshasy dorazil na farmuKaždé dítě je důležitéÚředník z Kamonie vyplňuje registraci školyDěti nám zpívají jako poděkování za školuManuela, učitel a děti se baví při hraní s míčemNaše první zdejší slepiceJean (vlevo dole) vede pracovníky při přípravě 5 hektarů pole na výsev manioku.Naše dokončená školní budova s cihlovýmizdmi je jedinou takovou budovovou v celé oblastiKdyž nejsou domy udržovány,rozpadnou se díky dešti a...již dobře rostePřivezli jsme kytaru pro Jose, semínka zeleniny,zahradnické náčiní, notebook, léky atd.„Denys“ - manažer Kurt nás vozil po celé TshikapěPec s mnoha novými cihlami... termiti napadnoutrámy ve zdech...Zaměstnanci na odb. školství v Tshikapu s Wolfg. a ThomasemBlandine (zdravotni sestra) podává lék (zdarma)nemocnému dítěti z vesniceJednání s učiteli o soběstačnosti školya všichnirodiče jsou vděční, že jejich děti mohou chodit zdarma do školyUvnitř čerstvě natřené třídy s lepšími lavicemiDěti zpívají, recitují a hrají vánoční příběh pro rodiče,vše je naučila BlandineJean (P) a pomocníci vysévají zeleninuMuž, který přepravuje ananasy na kole

čtvrtek, 27 prosinec 2012 09:30

Už 120 dětí chodí do školy

Během posledních šesti měsíců nás, co se týče projektu v Kongu, potkávalo mnoho zdarů i nezdarů; byla to velmi napínavá doba! Jedním z těch zdarů byl třetí rozhovor v mnichovské televizi a vydání nového videa týkajícího se naší práce v Mushapu. Mezi nezdary bohužel patří, že jsme se při dokončení základů pro naši školu dozvěděli o uzavření farmy kvůli spoustě problémů. Už se zdálo, že nebudeme moci pokračovat v našem projektu, neboť majitelé farmy vše odvezli. Zůstali jsme bez elektřiny, vody, internetu, postelí, stolů a židlí. Zůstali jsme opuštění v buši a museli najít řešení. Díky Bohu za zázračnou a neočekávanou pomoc našich drahých přátel, která nám umožnila pokračovat i bez pomoci zavřené farmy.

Jean, bývalý předák farmy, souhlasil, že pro nás bude pracovat za poloviční plat, než měl na farmě, protože ví, že jsme dobrovolníci na plný úvazek a musíme sami na vše sehnat finanční podporu. Poté jsme se sešli s Philippem, manažerem jedné velké firmy v Tshikapu, a ten souhlasil, že nám přiveze všechny věci, které jsme měli uloženy v Kinshase, až do Mushapa – více než 1000 km po velmi špatné silnici a částečně i lodí po řekách Congo a Kasai. Jeho firma rovněž zabezpečila naši dopravu z Tshikapa do Mushapa a podporuje naši práci mnoha dalšími úžasnými způsoby. Pro dopravu materiálu na stavbu jsme pořídili dvě kolečka, neboť už nemáme k dispozici žádné dopravní prostředky. Když jeden z našich dalších přátel slyšel, že nemáme elektřinu, dal nám nový generátor pro pokrytí alespoň základních potřeb.

Vzhledem k tomu, že stavba naší školy se protáhla kvůli uzavření farmy, požádali jsme majitele farmy, zda bychom nemohli používat jejich prázdné budovy, dokud nebudeme mít vlastní. Oni s tím souhlasili a dokonce nám dovolili používat jejich půdu pro pěstování plodin, což bude přínosem i pro ně, neboť to zabrání, aby se jejich pozemek proměnil opět v divočinu. Tuto nabídku jsme s radostí přijali, protože náš pozemek potřebuje ještě spoustu práce, než na něm budeme moci pěstovat plodiny.

Wolfgang, Jos a Jean pracovali na všech přípravách v Kinshase. Nakupovali semena, sazenice a potraviny na několik dalších měsíců. Potom z Německa dorazila Manuela a rovněž se zapojila do práce spolu s Blandine, zdravotní sestrou a učitelkou nedělní školy z Kinshasy, která souhlasila, že nám pomůže v Mushapu. Jakmile tým dorazil na farmu, rychle se utábořili a přestavěli 2 obytná stavení na 4 třídy a otevřeli školu, za což jsme my, děti, místní náčelníci a celá vesnice moc vděční. Objevili jsme Bernarda, který je nyní ředitelem školy, a další tři učitele z místní oblasti.

Čím déle se pohybujeme v této oblasti, tím více si uvědomujeme, jak bude těžké se postarat o ty stejné děti, které chceme vzdělávat a školit v dlouhodobém měřítku. Mnoho lidí zde totiž žije jako nomádi. V této oblasti je možné najít diamanty, i když ne v dostatečném množství, aby to lidi uživilo. Bylo by mnohem lepší, kdyby se věnovali zemědělství, pěstovali slepice a kozy, ale protože doufají ve „výnosný nález,“ raději dál hledají. A jakmile jim někdo řekne, že se dá více diamantů najít v jiné oblasti, přestěhují se. Jejich hliněné chatrče stejně dlouho nevydrží, tak si jen zabalí pár svých věcí.

Děti jsou často využívány jako pracovní síla např. na kopání, nošení vody, přípravu jídla a péči o menší sourozence. Dle statistik UN, v oblastech bohatých na přírodní zdroje pracuje jedna třetina dětí v dolech a lomech. To vytváří problém pro dlouhodobé a smysluplné vzdělávání a náš sponzorský program. Budeme všemi prostředky usilovat, abychom změnili jejich způsob myšlení, ale bude náročné přimět je k tomu, aby začali myslet na budoucnost svých dětí a plánovali na zítřek. Přesto máme velikou radost, že se nám podařilo otevřít školu a zahájit zemědělský projekt, a že stavba naší vlastní budovy pokračuje.

V Praze se nám pomalu daří zařizovat naši novou základnu. Máme z toho velkou radost obzvlášť teď, když je Lenka hodně nemocná. Jsme moc rádi, že se uzdravila bez nutnosti operace a že se pomalu zotavuje. Anissa chodí do školky a učí se češtinu. My se setkáváme s mnoha lidmi, které naše práce zajímá a kteří nám chtějí pomoci. Tiaré a Jens v Německu dávají dohromady naši stránku na Facebooku a Tiaré se o ni bude starat. Všichni příznivci Facebooku si ji mohou prohlédnout a zůstat s námi od teď v kontaktu a rovněž o ní můžete říct svým přátelům. Zde je naše adresa www.facebook.com/ADHcongo

Přejeme Vám pokojné vánoční svátky s dostatkem času pro odpočinek a přemítání a dobrý start do nového roku. Modlete se prosím s námi, aby se ve Východním Kongu situace uklidnila a nastal pokoj, aby o chudé bylo lépe postaráno a abychom dál mohli měnit malý kousek světa a zajistit tak lepší budoucnost. Děkujeme Vám za všechnu Vaši pomoc!

Fotogalerie
Ananas pro děti... tak lahodný a zdravýVýborně se při tom spolu s dětmi baví.Wolfgang v Kinshase nakládá na náklaďák Phillipovi firmyJean, Bernard and Jos, kteřína vše dohlížíZeleninová zahrádka s mrkví, cibulí, rajčaty, salátem a ananasyAnanasová pole potřebuji odplevelit, vzaduještě s plevelem, v předu již odplevelenáWolfgang s Dr. Peterem Blohmeyerem,německým velvyslancem, díky kterému jsmezískali grant na školní budovuJos vydoloval pařezz budoucího hřištěŘeditel školy Bernard s rodiči našich žáčkůZástupce náčelníka Muejiho, náč. MbumbaThumba, řed. Bernard a jeden z učitelůPan a paní Mpona (u kterých bydlíme, když jsme vKinshase) s Wolfgangem, sušenou rybou a dalšímipotravinami pro MushapoUčitelé, Manuela, Jos a Blandine s žáky, kteří již mají školníuniformu (nahoře) a s těmi, kteří ji ještě nemají (dole)Blandine učí děti základní hygienu a vyučuje nedělní školu“Kadibudka”nedaleko školní budovySazenice akátu joko plot kolembudoucího školního pozemkuDěti mají velkou radost z nové školy, jednoduchých lavic a z jejich prvních vlastních učebnic!Učitelé, Manuela, Jos a Blandine s žáky, kteří již mají školníuniformu (nahoře) a s těmi, kteří ji ještě nemají (dole)Vykládání prvního nákladu na farmě v Mushapu: potraviny pro tým, matrace, generátor, obuv a ošacení pro děti atd.Děti mají velkou radost z nové školy, jednoduchých lavic a z jejich prvních vlastních učebnic!

  Na okraji prašné cesty stojí občas malé stánky, kde se prodávají sušené ryby a někdy trocha zeleniny a ovoce.

Mushapo – portrét vesnice

Novinky

Pokud se chcete přihlásit k odběru našeho zpravodaje, pošlete nám prosím zprávu.

Předplatit

Navázat kontakt

Máte dotaz nebo připomínku? Prosím, obraťte se přímo na nás! Vaše zpráva nás potěší a budeme se snažit co nejrychleji reagovat.

Navázat kontakt

Chci pomoci

Chtěli byste vědět, jak nám můžete pomáhat s naší pomocí v Kongu? Tady se můžete o různých možnostech podpory dozvědět více.

Pomoci ADH