Aktive Direkt Hilfe e.V.

Většina z nás ví o třech mudrcích, kteří se vydali za průvodní hvězdou a přinesli Ježíškovi dárky.

V roce 1895 napsal Henry Van Dyke krásný příběh s názvem "O čtvrtém mudrci".

O čem kniha vypráví? I tento čtvrtý mudrc vidí na nebi znamení, vydává se na cestu za Ježíškem a nese si s sebou dary - safír, rubín a velmi vzácnou perlu. Nic však nejde podle plánu. Zmešká setkání s ostatními třemi mudrci, protože se zdrží pomocí umírajícímu člověku. Aby mohl přejít poušť, potřebuje velbloudy a zásoby a prodá jeden ze svých pokladů, aby si je mohl koupit. Během následující cesty díky dalšímu z pokladů zachrání život malého dítěte, ale do Betléma dorazí pozdě - Ježíšek mezitím městečko opustil...

Čtvrtý mudrc to však nevzdává a Ježíše nepřestává hledat. Po mnoha letech a mnoha skutcích dobročinnosti utratí svůj poslední poklad, aby zachránil dívku před prodejem do otroctví. Ježíše sice nikdy nenajde, ale když umírá, slyší Boží hlas, který říká: "... to, co jsi vykonal pro ostatní... to jsi udělal pro Mě"! Ježíš jeho dary přijal a v jistém smyslu tento mudrc našel Boha opravdověji než ti ostatní.

Je to silný příběh! A nabízí několik postřehů pro vánoční období:

1) Když se něco neděje tak, jak bychom si přáli, když jsme frustrovaní, když se zdá, že dosáhnutí svého cíle je nedosažitelné. …Tento příběh nám nastiňuje skutečnost, že jsme možná blíž svému cíli, než si myslíme. Možná jsme pokročili dál, než si uvědomujeme. Každé zdržení a komplikace mohou působit v náš prospěch hlubokým a úžasným způsobem. Na konci naší cesty možná uvidíme všechny skryté zázraky, které byly maskovány jako těžkosti. Ale vidět je takto nyní je zázrak víry. A vánoční příběh nás k takové víře vybízí.

2) Čím vyšší je naše aspirace, tím více se od nás vyžaduje obětavost, trpělivost, vytrvalost a dobrá vůle. Všichni víme, že nic, co za něco stojí, nepřichází snadno. A když tento mudrc zůstal věrný svému cíli, vytrval a konal dobro navzdory tolika překážkám, nakonec, i když se jeho život zdál být nikdy nekončícím bojem, našel svou velkou odměnu. Je to příběh o naději. A Vánoce nás vybízejí, abychom se podívali na jakýkoli aspekt života, kde jsme ztratili nebo ztrácíme naději. Dokážeme se rozhodnout, že budeme i nadále doufat a nevzdávat to, i když se vše zdá ztracené?

3) Největšími dary, které čtvrtý mudrc dal Bohu, byly jeho skutky pomoci lidem na své cestě. Dával bez omezení, dával opakovaně, dával, i když ho to stálo hodně. Jestli jsou Vánoce o něčem významném... pak je to dávání. Jsou o tom, že Bůh nám dává všechno. A o tom, jak my v tomto cyklu dávání pokračujeme tím, že se dělíme o to, co máme. Možná si o letošních Vánocích položíme otázku, jak můžeme druhým darovat svůj čas, své prostředky, svůj talent, naslouchat jim... Nebo svým blízkým darovat jako dárek ujištění, že ve svých problémech nejsou sami. … Naše osobní poselství lásky.

Věřím, že nejdůležitější jsou tyto tři věci. - Víra. Naděje. A láska. A věřím, že tyto Vánoce se mohou stát významnými, když předáme Boží světlo, tím, že se rozhodneme pro víru, odvážíme se doufat a zavážeme se milovat ... i když třeba jen v nepatrných krocích.

Mat 25:40 Cokoli jste udělali pro nejmenšího z těchto mých bratrů, to jste udělali pro Mě.

Most of us know of the three wise men who follow the guiding star, and visit the child Jesus with gifts.

In 1895 Henry Van Dyke wrote this beautiful short novel called “The Story of the Other Wise Man.”

What’s the story about? This fourth wise man also sees the same signs in the heavens and sets out to find the Child Jesus; carrying his gifts of a Sapphire, a Ruby, and a very precious Pearl. But nothing goes as planned. He misses his rendezvous with the other three wise men because he is delayed helping a dying man. Now, to cross the desert alone he needs camels and supplies and sells one of his treasures to buy them. He arrives late in Bethlehem after saving the life of a child using another of his treasures. In the meantime, the child Jesus has left Bethlehem.

And after many years looking for Jesus and many acts of charity, he spends his last treasure to save a girl from being sold into slavery. He dies without ever finding Jesus, but as he is dying, he hears the Divine voice saying, “…as you have done for them…you did for me”. His gifts were indeed accepted [by Jesus], and, in a sense, he found God in a deeper way than even the other wise men.

It’s a powerful story! And for me it offers some insights for the Christmas season:

1) When things don’t go our way, when we struggle, feel lost, when we endure hardships and delays, when the goal seems out of reach… This story is a reminder that, in fact, we may be closer to our goals than we think. That we may have traveled further than we realize, and that every delay and set back may be working in our favor in profound and wonderful ways. At the end of our journey, we may see all the hidden miracles which were disguised as hardships. But to see them now is a miracle of faith. And the Christmas story invites us to such a kind of faith.

2) The highest rewards call for sacrifice, patience, endurance and goodwill. We all know that nothing worthwhile comes easy. And as this wise man found his great reward after what seemed like an endless struggle, he stayed true to his cause, persisted, and nurtured within him the desire to do good in spite of every struggle. This is a story of hope. And Christmas urges us to look at any aspect of life where we have lost hope or are losing hope. Can we choose to hope even when everything seems lost, and seek the courage to endure?

3) The greatest gifts the wise man gave God were his acts of Charity. Giving without measuring. Giving repeatedly. Giving even though it cost him dearly. If Christmas is about anything of significance…it’s about giving. It’s about God giving us everything. And about how we continue that cycle of giving by sharing what we have. Perhaps we ask ourselves this Christmas how we can give others our time, our resources, our talent, our listening ear…or maybe just a small gesture to tell people we care about that they are not alone in their struggles. A message of love.

To me, it’s really about these three things. Faith. Hope. And Love. And I believe this Christmas, like every Christmas, can become significant when we become bearers of the Divine light…by choosing faith, daring to hope, and committing to love others…even if in the smallest ways.

Mat 25:40 And the King shall answer and say unto them, Verily I say unto you, Inasmuch as ye have done it unto one of the least of these my brethren, ye have done it unto me.

Skutečnost, že Ježíš žil na této zemi a zemřel ukřižováním, je vědecky dobře doložena i starověkými prameny mimo Bibli. Existují historické důkazy, které se datují jen něco málo přes 20 let po jeho smrti. Tyto záznamy dalece předčí jiné důkazy, například životopis Alexandra Velikého, jenž je datován přibližně 400 let po jeho smrti!

Snad nejpozoruhodnější zmínku o Ježíši mimo Bibli lze nalézt ve spisech Josephuse, židovského historika z 1. století. Ve spise "Testimonium Flavianum" se v příslušné části píše: V této době žil Ježíš, moudrý muž, pokud ho vůbec můžeme nazývat člověkem. On totiž ... konal podivuhodné činy..... Byl to Kristus. Když ho Pilát ... odsoudil k ukřižování, ti, kteří ... si ho zamilovali, se nevzdali své náklonnosti k němu. Třetího dne se zjevil ... navrácen k životu.... A kmen křesťanů ... nezanikl. [1]

Jedním z největších důkazů vzkříšení je svědectví lidí, kteří Ježíše následovali tři a půl roku jeho pobytu na zemi a přesto v něj po jeho smrti nepřestali věřit. - Existují důkazy, že vstal z mrtvých?

Očití svědci

V dokumentech z počátku prvního století, které tvoří Nový zákon, se nachází více svědectví očitých svědků, podívejme na některé z nich:

Marie Magdaléna: Marie zůstala u hrobu a plakala….Obrátila se a spatřila, že za ní někdo stojí. Ježíš jí řekl: „Marie!“ (Jan 20:11,14 a 16, SNC)

Petr: „Pán opravdu vstal z mrtvých! Ukázal se Petrovi!“ (Lukáš 24:34)

Dva muži na Emauzské cestě: Dva Ježíšovi učedníci šli toho dne (3 dny po ukřižování) do městečka Emauzy, nedaleko Jeruzaléma. Cestou spolu hovořili o událostech posledních dnů. Byli zabráni do rozhovoru, takže skoro ani nezpozorovali, že se k nim někdo přidal; byl to Ježíš. (Lukáš 24:13-16)

Apoštolové (nejprve bez Tomáše): Téhož dne večer byli učedníci pohromadě za zamčenými dveřmi, protože se báli, že teď přijdou Židé na ně. Pojednou stál Ježíš mezi nimi a řekl: „Pokoj vám!“ Potom jim ukázal rány v rukou a v boku. Toho večera chyběl mezi učedníky Tomáš. (Jan 20:19,20,24)

Všichni učedníci: Po týdnu byli učedníci znovu spolu a tentokrát byl s nimi i Tomáš. …Ježíš se mezi ně postavil a oslovil je: „Pokoj vám!“ Potom se obrátil k Tomášovi: „Podívej se a sáhni si na mé rány! Už nepochybuj, ale věř!“ Tomáš přesvědčen vyznal: „Jsi můj Pán a můj Bůh!“ Ježíš mu na to řekl: „Viděl jsi mne, a proto věříš. Cennější však je nevidět a uvěřit.“ (Jan 20:26-28)

Sedm učedníků: Potom se Ježíš znovu ukázal učedníkům u Tiberiadského jezera. Stalo se to takto: Šimon Petr, Tomáš zvaný Dvojče, Natanael z Kány Galilejské, synové Zebedeovi a další dva jeho učedníci byli spolu. (Jan 21:1, 2)

Více než pět set lidí: Později ho vidělo přes pět set svědků společně; někteří z nich už nežijí, ale většina dosud ano. (1. Korintským 15:6)

Jakub (syn Josefa a Marie, Ježíšův bratr): Pak ho uviděl Jakub a ostatní apoštolové (1. Korintským 15:7)

Později se zjevil také apoštolu Pavlovi. (Skutky 9:3-5)

Jak dlouho byl Ježíš na zemi, než odešel do nebe?

Po svém utrpení a smrti se jim zjevil. Mnoha způsoby dokázal, že je naživu. Zjevoval se jim po dobu 40 dní. Během této doby mluvil o Božím království. (Skutky 1:3)

Shrnutí

Tato individuální setkání nade vší pochybnost tyto očité svědky přesvědčila, že Ježíš vstal z mrtvých. Od té doby v průběhu mnoha staletí zažili miliardy křesťanů osobní zážitky s Ježíšem a odpovědi na své modlitby.