Lenku jsem „náhodou“ potkala před několika lety na jednom proseckém hřišti, kde jsme obě venčily naše ratolesti. Od té doby nepřestávám fascinovaně sledovat život a práci celé rodiny Schmidt. V tomto světě plném velmi zlých zpráv a možná ještě horších prognóz je nesmírně úlevné sledovat, jak se díky nim malý kousek světa mění k lepšímu. V našem nábožensky vlažném až odmítavém prostředí je nesmírně povzbuzující vidět, jak vypadá skutečný život z víry. Když už nemám dostatek kuráže, abych něco podobného sama dělala, jsem moc ráda, že je mohu alespoň trochu podporovat.

Wolfganga (ADH) známe již od roku 1996. Obdivujeme, jak se zasazuje o skutečně chudé lidi v nejrůznějších zemích. Je pro nás důležité, že dary jdou přímo na pomoc potřebným a nemizí po cestě správním aparátem. Přejeme Wolfgangovi a jeho týmu vše dobré a nadále mnoho síly.

Rodinu Schmidt (ADH) podporuji již od roku 1996, když ještě působili na Slovensku. Pomáhám teď jejich novým projektům v Africe. Díky pravidelným zprávám mám pocit, jako bych byla přímo na místě. A na rozdíl od ostatních dobročinných organizací člověk přesně ví, co se s darovanými prostředky děje.

Jsme velmi vděční, že naše tři děti mají tak různorodé a pestré možnosti vzdělání. Proto chceme svými dary pomoci tomu, aby měly i děti v Africe možnost navštěvovat školy. Lenka a Wolfgang (ADH) dělají důležitou práci přímo na místě a angažují se v Kongu celým srdcem a veškerými prostředky. Je pro nás důležité, že naše podpora jde přímo lidem, kteří to potřebují. Tím, že nám rodina Schmidt (ADH) vždy posílá aktuální informace o projektu, víme, že naše dary "Aktive Direkt Hilfe" byly dobře investovány.

S Lenkou a tím i prací celého týmu jsem se seznámila vlastně náhodou v bývalém zaměstnání, kdy se na nás Lenka obrátila s prosbou o darování spotřebičů, které zrovna pro sdružení potřebovali. Od té doby sleduji informace o novinkách z Konga, moc fandím celému týmu a raduji se ze všech úspěchů, které se jim daří díky jejich neuvěřitelnému nasazení dosahovat. Věnovat trochu svého času je to nejmenší, čím mohu přispět a tento krásný a záslužný projekt podpořit.

Poskytovat humanitární pomoc v cizí zemi vyžaduje mnoho odvahy a obětavosti. Před tím mám velký respekt. Členové ADH spolupracují s místními lidmi a mohou se tak soustředit na ty nejnaléhavější problémy, aby postupně zlepšovali lokální životní podmínky. To mě přesvědčilo, neboť si myslím, že trvalé změny se dějí nejlépe po malých krůčcích, které se nakonec spojí ve velký celek. To jsou jen některé z důvodů, proč podporuji ADH.

Život je plný překvapní a i naše setkání nebylo náhodné. Věřím v Boha, lásku, důvěru a naději. Již řadu let vím o práci ADH. Velké výzvy, kterým čelí se nevyskytují na vzdálených planetách, ale na té naší, v našem světě – jen v jiné zemi, na jiném kontinentu. I když se můj život odehrává tady v Německu, mohu podporovat ADH přímo. Je to jen malý příspěvek vzhledem k velikosti úkolů, které je třeba řešit. I tady ale platí zásada – každá pomoc pomáhá.

Lenku a Wolfganga (ADH) známe a oceňujeme už asi 20 let. Všechny své projekty dovedli ke zdárnému cíli, což je možné jen díky osobnímu nasazení přímo na místě. Obdivujeme jejich zapálení dosáhnout svých cílů, přičemž kladou mimořádný důraz na transparentnost a osobní kontakt se svými podporovateli. Peníze dostávají přímo potřební a nevznikají sebemenší výdaje na správu, což je pro nás také velmi důležité.

Jako hoteliér ve velkém městě se každý den setkávám s naší konzumní společností s obrovskými nároky na kvalitu. V našem světě snadno zapomínáme, jak těžce lidé jinde bojují o přežití. Jak bychom to také měli vědět? Denně stojíme před neustále plnými regály supermarketů. Před utrpením zavíráme oči, pokud se nás přímo nedotýká. Avšak proti tomu je třeba bojovat. Každý z nás, kdo může, by se měl podělit s těmi, kteří mají nouzi. Pak by bylo na naší planetě méně bídy. A protože jsou pro mě nejvyššími hodnotami důvěra, víra v Boha a spravedlnost, našel jsem v Lence a Wolfgangovi (ADH) přesně ty správné osoby a mám radost, že jim mohu v rámci svých možností pomáhat.

V létě 2013 jsem mohl po dobu tří týdnů sledovat práci ADH v Kongu přímo na místě. Kongo jako země, jakož i tamější poměry jsou pro Evropana těžko představitelné. Kinshasa, Tshikapa a zapadlá vesnička Mushapo v blízkosti hranice s Angolou, to jsou tři velmi rozdílná místa, která se mě všechna různým způsobem dotkla. Pokud bych měl detailněji popsat, co tu z pohledu Evropana chybí – zejména v Mushapu – popsal bych pravděpodobně celé knihy. ADH zaměřila svou práci obecně prospěšným projektem v Kongu na to, v co mám i já největší důvěru – na děti. Práce a především obětavost týmu ADH ve vnitrozemí – pro projekt a pro děti – na mě velmi zapůsobila.