Aktive Direkt Hilfe e.V.

Dvě školní budovy, v každé tři třídy, a další budova s ředitelnou a sborovnou – vše dokončeno tak, že jsme již letos v září mohli přivítat první studenty. Vzhledem k tomu, že stavba začala před pěti měsíci, jedná se o neuvěřitelný výsledek, zvláště uvážíme-li obtížné podmínky v odlehlé venkovské oblasti. Jsme velmi vděčni za to, jak všichni zúčastnění vzali věc za svou a naplno se zapojili. Škola se jmenuje ITAV – ADH Mabala (ITAV = Institute Technique Agro- Veterinaire). (foto: Někteří z 260 žáků včetně 15 pygmejských dětí)

Zástupci naší partnerské organizace BBK, pod dohledem paní Annie (která pracuje jako ředitelka na jiné střední škole), vybrali pro studium 260 žáků, z toho 15 dětí z rodin Pygmejů. Nikdo z žáků nebude muset platit žádné obvyklé školní poplatky. Ředitelem školy se stal Ing. Philemon, zkušený agronom a po pečlivém vyběrovém řízení byly obsazeny pozice 9 učitelů a jedné sekretářky.

Výuka dětí v Tshikapě pokračuje nadále velmi dobře. Řediteli Pierrovi jsme poslali finanční podporu, protože se musel se školou přestěhovat na jiné místo ve městě.

Spojili jsme se s naším ředitelem mushapské školy, s Pierrem, nyní žijícím v Tshikapě. Poslali jsme pomoc jemu i dalším učitelům, abychom je podpořili v tíživé situaci po loňském vyhnání z Mushapa. Poté, co je místní ozbrojenci donutili opustit vesnici, uchýlila se většina z nich do Tshikapy, kde se podařilo vytvořit odpolední školu pro děti, které rovněž musely se svými rodinami Mushapo opustit. Škola jim zde funguje dobře a děti tak mohou pokračovat v dalším vzdělávání. Nedávno jsme se také dozvěděli, že kmen Tshokwe, jehož příslušníci zůstali v Mushapu, znovuotevřel naši tamní školu. Teď tedy chodí do odpolední školy v Tshikapě asi 350 dětí a přibližně 150 žáků pokračuje přímo v Mushapu. Z těchto dětí a zpráv máme nesmírnou radost.

Naštěstí se většině rodin našich dětí, které musely uprchnout, podařilo usadit společně v Tshikapě. Zde nyní máme 369 žáků: 32 navštěvuje jiné školy v Tshikapě, zatímco zbylých 337 pokračuje ve vzdělání pod dohledem ředitele Pierra. Na základě žádosti ze strany rodičů našel Pierre v Tshikapě školu, kde může on spolu s našimi osmi učiteli vyučovat žáky v odpoledních hodinách. Tým pedagogů doplnil o tři nové učitele, protože dva učitelé z původního sboru byli příslušníky kmene Tshokwe a ti zůstali v Mushapu. Za tuto iniciativu rodičů i Pierra jsme velmi vděčni, protože to znamená, že děti mohou pokračovat ve výuce i přes složitou místní situaci a myšlenka našeho projektu tak žije stále dál.

Zastrašující činy ozbrojenců připomínají události z východního Konga, jejichž cílem bylo vyhnat místní obyvatelstvo, aby získali snadněji přístup k místním zdrojům nerostného bohaství. Část Kasai je významným nalezištěm diamantů. V této situaci nám nezbývá nic jiného než doufat a modlit se, aby větší zájem mezinárodní veřejnosti přiměl vládu najít mírové řešení. Do té doby je nejen pozastavena činnost naší školy a ostatních škol a zdravotních středisek v celém regionu, ale další nevinní lidé budou zabíjeni a vyháněni ze svých domovů. Namísto toho, abychom propadali smutku a beznaději nad těmito zprávami a přestali tak s naší prací ve prospěch potřebných lidí, zůstáváme vděčni za to, čeho bylo dosaženo: • Od začátku práce na projektu v roce 2011 prošlo naší školou téměř 2000 žáků. Ti nezapomenou na cizince, kteří pro ně postavili školu a umožnili jim bezplatné vzdělávání (zatímco jejich vlastní je vyhnali z domova). • Děti mají možnost pokračovat ve vzdělávání po přestěhování. • Naši učitelé stále dostávají svůj plat od státu, i když se v oblasti bojuje. • Díky tomuto projektu jsme získali důležité zkušenosti z rozvojové práce na konžském venkově, kde je potřeba vnější pomoci největší. Tyto zkušenosti budeme moci využít my sami i další organizace s podobnými projekty.